Přednášky

… aneb dějepis trochu jinak

Pro školy, obce a zájemce o historii naší republiky nabízíme přednášky a besedy určené všem od 9 do 99 let. Přednáší učitel a historik Dr. Tomáš Zouzal. Cílem všech setkání je přiblížit naši minulost poutavým způsobem, trochu z jiného úhlu než ji známe z dějepisu.

Přednášky a besedy jsou v případě škol přizpůsobeny věku, lze realizovat několik hodin po sobě s různou náročností. Pro objednávky a dotazy pište na info@zouzal.cz, kde s vámi domluvíme přesný program a cenu.

Délka: 70 minut (v případě škol 45 až 90 minut). Vybírat můžete z následujících kategorií:

Jak sestavit rodokmen

Znát svůj původ alespoň tři, čtyři generace nazpět je u vzdělaného člověka samozřejmostí. Současná digitalizace matrik v ČR navíc pátrání výrazně zjednodušila. Pojďme se tedy společně pustit do historie tou nejpřirozenější cestou, přes minulost vlastní rodiny. Povíme si, jak výzkum provádět, kudy postupovat a jak se lze dostat i několik století nazpět. Budeme luštit stará písma a řešit další úkoly, někdy téměř detektivní.

Přednáška je specifická tím, že je pokaždé trochu jiná. Dle místa, kde se právě koná, prohlížíme matriky, historické mapy a jiné prameny právě z té oblasti, kde se zrovna nacházíme.

ŠKOLA: Vhodné pro I. – III. stupeň na začátek školního roku, k výuce 17. – 19. století nebo před Vánocemi

Jak se u nás zakládala republika

Cílem přednášky je přiblížit dobu před 100 lety, osobnost TGM a okolnosti vzniku Československa. Hovoříme o vztahu Čechů k habsburské monarchii, o tehdejší škole a zde pěstované úctě k císaři. Probereme, kdo byl T. G. Masaryk, proč byl nenáviděn a oč usiloval. Tragiku první světové války nám přiblíží deník českého vojáka z italské fronty. Vcítíme se do života lidí v zázemí a probojujeme se až k 28. říjnu 1918. Masaryka přivítáme jako prezidenta a zamyslíme se nad problémy nově vznikající republiky.

Kromě mluveného slova se můžete těšit i na promítání filmových ukázek, fotografií, pouštění dobové hudby a další multimediální obsah. Součástí je prezentace unikátních, neveřejných archivních materiálů.

ŠKOLA: Vhodné pro I. – III. stupeň k výuce let 1918–1920 nebo k výročí 28. října

Poslední z mužů 28. října

Píše se rok 1949, když Jiří Stříbrný, poslední žijící z mužů 28. října, ve vězení píše své paměti. Vzpomíná na staré Rakousko, první republiku i na ty, které dobře znal: Masaryka, Beneše, Rašína, Švehlu… Za svůj život prožil dvě světové války, nyní je odsouzen na doživotí. Zamýšlí se nad nacismem i komunismem, vztahem Čechů a Němců i nad minulostí a budoucností Čechů v Evropě.

Beseda se čtením a diskuzí je založena na dosud nevydaných pamětech novináře a politika Jiřího Stříbrného, které jsou čtivé i poučné zároveň. Představují nám osobnosti z učebnic zblízka a dávají historickým informacím náboj aktuálnosti.

ŠKOLA: Vhodné pro II. – III. stupeň k výuce let 1918–1950 nebo k výročí 28. října.

Poněmčit, vystěhovat, zastřelit!

Jak by Češi dopadli, kdyby Německo vyhrálo druhou světovou válku? Na mapě K. H. Franka si rozebereme plán germanizace českých zemí. Budeme hovořit o čistotě rasy, vysídlování českých vesnic, německých kolonistech a také o vytvoření obrovského cvičiště Waffen-SS jižně od Prahy, kde bylo vystěhováno 30 000 Čechů. Přečteme si Heydrichova slova o „řešení české otázky“ a zamyslíme se nad důvody, proč bylo s Čechy zacházeno lépe než s jinými národy.

Přednáška vychází z nejnovějších českých a německých výzkumů, mj. z autorovy knihy Zabráno pro SS. Čerpá ze stovek dokumentů, nalezených v českých a německých archivech, součástí je také prezentace map a dobových fotografií.

ŠKOLA: Vhodné pro II. – III. stupeň k výuce let 1939–1945 nebo k výročí 15. března, 8. května a 17. listopadu.

Jak přežít protektorát

Jak se žilo našim předkům v protektorátě? Vžijeme se do situace lidí v okupované zemi, kteří se rozhodují mezi odbojem, kolaborací a plynutím s proudem. Zamyslíme se nad jednáním člověka v krizových situacích a nad pojmy hrdina, zrádce a oběť. Pohovoříme nejen o Emilu Háchovi a protektorátních ministrech, ale také třeba o dělnících, zemědělcích nebo učitelích – co pro jednotlivé vrstvy protektorát znamenal a jak změnil jejich životy.

Cílem besedy je porovnat žití v současnosti s životem v protektorátu a zamyslet se nad tím, čím je ovlivněno rozhodování člověka v krizových situacích.

ŠKOLA: Vhodné pro II. – III. stupeň k výuce let 1939–1945 nebo k výročí 15. března, 8. května a 17. listopadu.

Dvakrát 17. listopad

Je podzim 1939, když po studentských demonstracích proti nacistické okupaci dochází k zatýkání, popravám a 17. listopadu také k uzavření českých vysokých škol. Tento den bude brzy poté v Londýně vyhlášen mezinárodním dnem studenstva. O padesát let později začínají studenti opět silnou vlnu demonstrací, tentokrát proti komunistické moci. Zemi zaplavuje vlna nadšení a ideálů. Co bude následovat?

Přednáška s promítáním filmových záznamů přibližuje nejen události sametové revoluce a myšlenky Václava Havla, ale také problémy a kritiku v následujících letech. Vede k otázkám a zamyšlení nad vývojem posledních 30 let.

ŠKOLA: Vhodné pro II. – III. stupeň k výuce nejnovějších dějin, na závěr školního roku nebo k výročí 17. listopadu.

Kde už se přednášelo

Benešov

Bořená Hora

Brandýs n/Labem

Bukovany

Bystřice

Dublovice

Frýdlant n/Ostravicí

Hradištko

Chářovice

Chlístov

Chotilsko

Chrášťany

Chrudim

Jílové

Kamýk n/Vltavou

Kosova Hora

Lešany

Louny

Maršovice

Mukařov

Nechvalice

Netvořice

Neveklov

Nový Jičín

Olbramovice

Osečany

Plasy

Plzeň

Poříčí nad Sázavou

Praha

Prosenická Lhota

Příbram

Příčovy

Pyšely

Rabyně

Radíč

Sedlčany

Stranný

Střezimíř

Stříbro

Štěchovice

Štětkovice

Tábor

Tožice

Trhové Sviny

Týnec n/Sázavou

Václavice

Vojkov

Votice

Vrch. Janovice

Vysoký Újezd

Zdislavice